Profesí, jejichž práce není v těchto dnech vůbec jednoduchá, je celá řada. V první linii jsou samozřejmě zdravotníci. Hned za nimi ale následují mnozí další. Často nejde o plakátové hrdiny v záchranářských oblecích. Jsou to prostě jen lidé, kteří nemohou pracovat z bezpečí svého obýváku, ale dál chodí do práce, aby zabezpečili chod nezbytných provozů a služeb. Je dobře, že pan premiér na práci těchto hrdinů všedního dne upozornil a ocenil ji, včetně prodavaček, jejichž práce ostatně není jednoduchá ani v klidnějších časech. Emotivně Andrej Babiš mluvil také o solidaritě mezi lidmi a práci dobrovolníků. Na rozdíl od prezidenta, se dokázal povznést nad dosavadní spory a pochválil i umělce, kteří šijí roušky nebo se zapojují do jiných potřebných aktivit. Kdo někdy s panem premiérem osobně jednal a zná jeho způsoby, si možná kladl otázku, zda se za ručně šitou rouškou skrýval doopravdy on. Je zde však jedna věc, která jednu velkou skupinu obětavě pracujících lidí mohla zamrzet. V celém projevu se nenašlo ani jediné slovo uznání pro práci neziskových organizací.
Neziskovky jsou v tom s námi
Přechod na krizový režim jasně ukázal, proč potřebujeme silný neziskový sektor. Neziskovky se okamžitě zapojily do poskytování a organizování potřebné pomoci. Zdaleka přitom nejde jen o tolik zmiňované šití roušek. Roznáší nákupy seniorům, koordinují dobrovolníky, zkrátka žijí s komunitami, v nichž působí. Další zase i ve ztížených podmínkách zůstávají s lidmi, o které pečují. Nejedná se však jen o pobytová zařízení typu domovů pro seniory nebo azylové domy. Existuje celá řada dalších služeb, jejichž zabezpečení je v časech protiepidemických opatření komplikované. Neziskovky ale nerezignují a hledají cesty, jak být lidem na blízku. Potýkají se přitom se stejnými obtížemi, jako všichni ostatní. V minulých dnech to byl zejména nedostatek ochranných pomůcek.
Také neziskovky budou potřebovat pomoc od státu
Ekonomiku zřejmě čekají krušné časy. Stát může dopady neodvratné recese tlumit řadou opatření. Neměl by však přitom zapomínat ani na neziskovké organizace. Minimálně na ty, od kterých si prostřednictvím dotací zvykl objednávat různé veřejně prospěšné služby. Takových neziskovek je několik tisíc. Celkově jde asi o desetinu neziskového sektoru. Jejich role je však klíčová zejména v sociální oblasti. Některým z nich státní orgány ještě stále nevyplatily prostředky přislíbené na letošní rok. Kromě toho, že by tak měly urychleně učinit, by bylo dobré uvažovat o zásadním zjednodušení pravidel. Dotační schémata jsou obecně přetížena administrativou, nyní však bude navíc nutné brát v úvahu, že nasmlouvané služby nebylo často možné poskytovat tak, jak byly původně popsány v dotačních žádostech. V některých případech budou prostředky možná potřeba na zcela jiné aktivity.
Dále je zcela zásadní nezapomínat na neziskovky při přijímání opatření, která mají pomoci zaměstnavatelům a podnikatelům. Neziskovky, o které zde jde, totiž mají zaměstnance. Řada z nich také část svých rozpočtů pokrývá z ekonomických činností. Typicky se jedná o sociální podniky nebo chráněná pracoviště jako jsou kavárny, restaurace, pekárny nebo dílny vyrábějící drobné zboží. Mezi opatřeními, o kterých slyšíme v médiích, jsou například zrušení záloh na sociální a zdravotní pojištění, odklad daňové povinnosti, kurzarbeit, nebo výhodné úvěry, za které velkou část záruk převezme stát. Zatím však nikde nezaznělo, zda je budou moci využít i neziskové organizace. Úřady na přímé dotazy reagují vyhýbavě.
Epidemii koronaviru bezpochyby zvládneme. Neziskovky nemálo přispívají k tomu, abychom ji zvládli, co nejlépe. Na přehlížení ze strany politiků jsou už tak nějak zvyklé. Další těžké časy nás ale ještě čekají. Neziskové organizace v nich budou patřit mezi ty nejohroženější. Pokud se stát nebude jejich potřebami zabývat, bude se dost možná muset obejít bez jejich služeb. Služeb, které teď bere jako samozřejmost a které mu šetří nemalé prostředky.